pod hvězdami s vlky a kojoty.

To " pilot " tam nemělo být... opravdu ne. Každopádně... berte to jako vtáhnutí do povídky (i když tou délkou se nikam nepohnem). hihi, snad.. se bude líbit. Ale první kapitola bude lepší, vážně. Mám na výběr dva covery.. ten druhý je taky hezký, ale tento..je zase první pokus. Hm... Upozornění: J e t o o n i č e m !! Každý den stála na tom samém nádraží. Každý den bylo jiné počasí. Každý den si měřila lidi, kteří nastupovali s ní do vlaku a počítala, kolik jich ten den chybí. Stála vždy mlčky, se sluchátky a s trpělivostí, kdy vlak přijede. Když hledala očima volná místa a vždy se usadila, dívala se na lidi, kteří byli za oknem. Jak utíkají do poschodí nebo si někteří sednou na lavičku a vyčkávají na svůj vlak. Pak jen ztlumila hudbu a vyčkávala na písknutí průvočího, který vždy tak uměl dobře prásknout s dveřmi, až se noví cestující lekli. Za okny sledovala mihotající se krajinu a silné paprsky slunečního svitu nebo sníh, blyštící se jeho paprsky. Zdálo se to být dokona...

název: L & H | Leslie and Hunter žánr: fantasy, součastnost, problémy, romantika, humor obsah: "Představte si, kdyby jste se zamilovali do kluka, o kterém byste konečně pochybovali, že je normální. Ovšem Hunter není takový. Není hodný a přátelský jako v princ v pohádkách. Každý by si ho možná spletl s nevychovaným a rozmazleným pracháčem... to je ale taky možné." (obsah se bude ještě mnohokrát opravovat.) věnování: blogerce Yuki, která mi s touto povídkou pomohla, než je dopřáno a se kterou budu cestovat stále. Také i Asu, která se specializuje na formy 'ich' s klučičím pohledem. můžete číst: na blogu / na wattpadu . a/n: Jednou tak zrána (17.4.2016).. při šálku dobrého čaje a snídaně u tety.. mi něco problesklo hlavou; aniž bych věděla, co to bylo, vzniklo z toho každopádně toto. Snad se bude líbit, ikdyž... prosím, neuškrťte mne.

Chci bydlet v Americe... Cítím se divně, když nevím, jaké jsou v ní podmínky.. Ale musíme to brát s rezervou, že je to fanfikce a my žijeme v České republice. xD rvní let byl pro Claire snad to nejhorší, co ji prozatím potkalo. Nikdy neměla strach z výšek, ale jakmile se letadlo několikrát zhouplo, udělalo se jí mdlo. Gray a pilot, kterého zatím nepotkala, byli ve přední kajutě. Cítila je. Možná nevěděli, jak bude na let Claire reagovat, proto byli radši oddělení. Chápala je. Hold nahání strach úplně všem. Jak pozorovala mraky a naoranžovělou mlhu z kulatého okýnka letadla, zjistila, že se jí to líbí a není to tak na její první jízdu špatné. A i když si dvě hodiny doma prospala, hnala se na ní únava. Ani ji Seattle nechyběl. Možná byla ráda, když zmizela na chvíli z toho doupěte a rozhodla se do světa. Těla mladého prodavače elekra se zbavila. I když nerada, ale musela. Jinak by ta hniloba smrděla i sousedům, kteří bydleli aspoň tak dva kilometry od ní. A nechtěla mít na krku bandu chl...

Wow! Panebože! Lidi, vy mě chcete ukamenit! Mánii blogerstvi jsem začala někdy na průtrhu roku 2014, ale i tak ! Děláte mi obrovskou radost. I přesto, že nejsem aktivní ani tu a ani na vašich blogech, jsem nesmírně ráda, že tu někdo je. Opravdu. Vážím si vaší podpory. Velké díky, minna! Ano, Adís musí zveřejnit tuto krátkou zprávu. Musí... xD

Má první vydaná knižní recenze. Páni, to mi to trvalo. Tuto knihu jsem si vypůjčila od kamarádky M. a celkem dost mě upoutala dějem a také svou obálkou. Ale u má i své nevýhody. (bannery jsou vytvořené mnou - ke každé knize budu vytvářet tyto "úvodky".) autor: ANDREW FUKUDA název: HON / HUNTED počet stran: 296 žánr: sci-fi, fantasy. díl: 1 ze 3 nakladatelství: fragment rok vydání: 2011 anotace: Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi? Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně - nezamilovat se do jedné z nich! Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk. Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal. ...

Další díl. Celkem mě dostalo, že má přes 2000 slov. Ale na normální knižní kapitolu s 5000 slovy prostě nemám. A to sis myslela, že mrňata jsou nevinná. Claire se nadechla. Držela klíč v ruce, která se jí nepřekonatelně chvěla. Když se neuklidnila, bezmyšlenkovitě a prudce strčila klíč do zámku a vešla do svého bytu. Nepoznávala ho. V tuto chvíli ne. Bylo poznat, že vydělává hodně. Na krémové stěně visela štíhlá a černá plazmová televize až po neprůstřelná okna a nábytek z černého dřeva. Cítíš to? Claire se zachvěla, sama nevěděla proč. Kdyby nebylo vlčice, se kterou si jen tak ledajaký vlkodlak nevykládá, možná by zemřela. Její čich a instinkty byly mnohem silnější než v lidské podobě. "Co myslíš." pronesla šeptem a ohlédla se za sebe. Srdce se jí v tom momentě rozbušilo, možná i zastavilo. Polkla. V jejich očích se odrážela krvavá lázeň, zalitá rudou směsí na nahém těle mladé oběti. Kdyby nebyla vlkem, asi by to nepoznala. Tohle bylo ale vážné. Hlavně se uklidni, uklidňoval...

První díl! Užijte si fanfikci na knihu od Patricie Briggs Alfa&Omega . Snad mi to vydrží to dopsat. :) Počasí v Seattlu bývá, jaké je ideální pro místní lidi, aniž by nadávali. Někdy se střídalo mrazivé nebo horké, moc časté to ale nebylo a nikdo si nijak nestěžuje, protože vždy, když na to dojde, mají v šatníku vyteplené kabáty nebo kraťase. Dnes na autobusovém nádraží to bylo ale jiné. Každý měl mikiny různých barev buď nacpané v polovičním batohu a nebo ovázané kolem pasu. Mraky sice nedokazovaly, že by se chtěly scvrknout a nechat pohled blankytné modři, ale i slunce si našlo cestu, jak vylézt. Vzduch byl protivně teplý a vlhký. Kdo ale byl bez jakékoliv bundy, byla Claire Betlingová. Měla jen menší černou kabelu, na které to ani nevypadalo, že by měla vevnitř nějaký oděv. V kapse jí zabrněl mobilní telefon. Každý by se možná lekl, protože dvě sekundy předtím čekala nějaký telefonát, ale ona jen přikrčila obočí a dvěma pohyby vytáhla přístroj. Po zjištění, kdo ji otravuje, se p...

název: Volání krve žánr: fantasy, vlkodlaci, smečky, problémy, nebezpečí fanfikce na knihu: novela Alfa&Omega, Patricia Briggs obsah: Deštivé a mrazivé počasí se dostavilo do Seattlu právě tehdy, když se Claire změnil život. Postoj omegy je vskutku těžší, než se doposud myslela a musí bojovat a svůj holý vlčí samotářský život. Napříč útěkem se setkává s Branem, Charlesem, Annou a příliš dominantním a neznámým alfou - Grayem, ke kterému cítí zvláštní zášť. Kdo má vší tu chuť jí zničit život a navíc ho poskvrnit a zlikvidovat z nadpřirozeného světa? věnování: blogerce a úžasné osobě v jednom; Fenris. Upovídané a zasloužilé blogerce; Gabriell. A "chladnou" s širokým pohledem; Asuka. můžete číst: na blogu / na wattpadu . a/n: Povídka se stahuje k autorským právům. Postavy nejsou mé, ale autorky Patricie Briggs. Ale najdou se tam i takové, vymyšlené mnou. Také se omlouvám těm, kteří znají Montanu, Seattle a ne-li celý Washington líp, než já. Ani hodinové studování mi pr...

line | asu | baka & goshi | lucy-chan | wek | anna | blackie~ | kačka | shetly | mei | aria | rámen-chan | tereza | nyuu | icesun | pariah | nebeská & rainy | shandriss | voskii | ameru | aki | nausenin | aya | purple line | shio | penny |

Víte, ani já tomu nevěřím. Ale začalo se mi stýskat. Protože ten šíleně hrozný pocit, když jste tu nechali jen tak bezdůvodně chátrat a sledovat, jak jeho duše pomalu umírá... A přesto to byl blog všech začátků. Tohle si nezaslouží. Dostáváme se tam, kam se asi nikdo dokopat nechtěl nebo o tom ani nepomyslel. Večer jsem se bavila s blogerkou, která udělala stejné rozhodnutí jako já; skončila a vstoupila do jiného světa. Posílaly jsme si staré grafické výtvory a vzpomínaly, při jakém designu jsme si navšítivily blogy. A pak přišla ta tragická věta: Stýská se mi . Přišlo to z obou stran. V tu chvíli jsem začala přemýšlet, jestli se to dá vrátit. Přece jen jsem to jednou ukončila, ale tento blog byla moje teleportace do jiného života. Začalo to tak nevinně a krvavě to skončilo. Vlastně jsem si týden poté namlouvala tu chybu, že jsem to tu opustila a místo toho si založila nový. A kvůli čemu že? Kvůli nesmyslné adrese a článkům, které jsem nechtěla mazat (ale některé stojí opravdu za smrte...