Psycho-Pass, | hluboká myšlenka, brek a mrtvo.
Někdy si říkám, že bych se znovu na to anime měla přestat koukat, protože můj život jde pěkně dolů a potápí se vždy po dokoukání do Pekel.
Jenže.
Je to droga. Opravdová droga. Už vám ani nevadí ta japonština, zato vás zatahá za vlasy anglický dabing (což bylo chvíli ve filmu a já nadávala jak špaček, že je to anglicky, ale potom jsem tam uslyšela tu anglickou japonštinu, takže mi srdce nepuklo).
Co mě přinutilo se na to anime kouknout...? Víte, že já ani nevím? Asi jsem si řekla, že tohle anime existuje a musíme se naň kouknout.
25.7.2017 - 27.6.2017
Mám z toho smíšené pocity.
Od včerejška, kdy jsem dokoukala i film, jsem z toho v pěkný kaši.
To mělo tak hlubokou myšlenku, tak ohromný nápad... k neuvěření. Zase; jak to může někdo vymyslet? Autorova představivost musí být až někde ve vesmíru, to se nedokáže pochopit.
Hlavní hrdinka Akane mě teda lezla někdy pěkně nervy (třeba na samém začátku), ale kdo by se tak nezachoval? Byla přeci poprvé ve službě, nevěděla co a jak.
Ale byla chytrá. Nedostala těch všech 700 bodů jen tak. V jistých chvílích jí to neskutečně pálilo, až jsem mrkala nevěřícností, protože mě samotnou by to nenapadlo.
První série se mi zdála nejlepší.
Protože Kougami... aw, sakra. Úžasný chlápek. Vlastně naprosto všichni byli úplně boží. Všichni měli úžasné charaktery a co se těch věciček Dominátorů týče... aww, dokonalost. Názvy plně luxusní, grafika úplně na super úrovni na to, že je to z roku 2011. Hudba teda nic moc, to teda musím říct, že se mi moc nelíbila. Ale ti záporáci...
Makishima; ač to byl záporák jak prase, měl zatraceně dobrej důvod k tomu všemu, co vyváděl. Ačkoliv se mi nelíbilo, jak střídal své spolupracovníky jako potkany, ale jel s dobrým plánem.
Na konci první série *bacha, spoilery do nového odstavce!* se to dosralo. Jako opravdu dosralo, bez žádného prominutí. Řeknu to na plnou hubu.
To jsem přemýšlela, zda se Kougami vrátí, protože zmizel, jakmile zabil Makishimu, což byl opak toho, co Akane chtěla udělat. Akane Makishimu chtěla na přání Sybil dostat živého, čímž by Sybila Kougamiho nechala být, jelikož byl naháneč, který údajně utekl.
Byli úžasní parťáci. Všichni. Brečeli jste? Já ano. Dvakrát. Dvakrát.
Když umřel Starouš Masaoka a Kagari. Bože! Proč?! Já... když jsem tu epizodu dokoukala, tupě jsem hleděla do obrazovky a nevěřila. Odmítala jsem. Zprvu jsem měla do konce druhé sérii naděje, že se Kagari s Kogamim ukáží, ale... ne. Bože... Bože. V tu chvíli jsem nevěděla, jak naložit se svým životem. Přemítala jsem si všechny momenty od začátku série, kdy s úsměvem Masaoka něco vysvětloval Akane, u toho jí říkal slečinko; kdy se Kagari povaloval líně na židli, provokoval, zpočátku na Akane slovně útočil...
Božee. Proč to ti autoři dělají?!
Když si to tak vezmu, vždy jeněkdo obětí. U Masaoky jsem to... po pravdě tušila. Ale jakmile jsem zjistila, že je tátou Ginozy, hned jsem se modlila, ať prosím... Jasně, samozřejmě, že mě nikdo nevyslyšel.
Právě kvůli tomu se Ginoza zhroutil, čímž se mu Psychometr snížil a on se tak stal v druhé sérii naháněčem pod velením Akane. Bez brýlí byl úplně k nakousnutí; navíc se změnil i povahově a co jsem se musela usmát, tak měl umělou ruku přesně jako jeho táta. A to mě napadlo, že je to možná z té nehody, když na něj spadly ty bedny nebo co a Makaoza jej zachránil. Když se Ginoza k Makaozovi připlazil, asi mu ten tlak rozmělnilo ruku.
U Kagariho jsem měla velké naděje, že se někde objeví s tím svým drzým úsměvem a všechny překvapené pozdraví. Ale... nechtěla jsem věřit tomu, co říkala Sybila Akane; že se stal Sibylou samou. Že jeho mozek je právě v tom zvěrstvu, v tom systému. To se mi udělal v žaludku takovej uzel... a stále nevěřila.
Ano, taky byly naděje v druhé sérii, že se Kogami vrátí. Eh, ani houby, že jo. Noví naháněči prostě... nevím, už to nebylo ono. V posledním díle to bylo stejné jako kdybychom se vrátili na začátek; jako by místo Akane mluvil Ginoza na Akane a zdálo se mi, že Akane nové vyšetřovatelce řekla úplně to stejné, co Ginoza jí.
Ach, ano... co se týče velitele Kasei. Jsem ohledně ní nehorázně, ale nehorázně zmatena. V první sérii chcípla, mám pocit, rozdrtil jí Makishima hlavu počítačem (a zabila Kagiru, mrdka jedna!) a v druhé zemřela na sto procent, jelikož jí střelil Kamui (v první sérii byla za Kozabura Toma a v druhé za matku Sakuyi jako Misako Togane, wtf?!) a do filmu tam pořád ta svině je! Napadlo mě, že je třeba jinak naprogramovaná nebo je Hologram, ale prostě... what. Tu starou čúzu tam pořád vidět... na po tlamě. *konec spoilerů*
Druhá série byla o ničem. Nudná, avšak záporák byl též zajímavý tím, že jej Dominátor nemohl zachytit a máme tu další velký případ. Děj na to šel hodně logicky a chytře, jde vidět, že autor umí fakt dobře myslet a vymýšlet, sama jsem zkoušela promyslet všechny různé nápady, ale toto by mě nikdy nenapadlo. Hlavu dolů.
Taky jsem se rozhodla přečíst si knihy, které byly Makishimou zmíněné (teda Bibli číst samozřejmě nebudu, bych se zbláznila asi) a jse to Sní androidi o elektrických ovečkách a nebo něco od Williama Gibsona. Taky se mi na konci anime vždy líbilo, když tam z anime zmíněné literatury či autorů zanechali vysvětlivky.
Mělo to hlubokou myšlenku, bylo tam hodně filosofie, kvůli čemuž jsem párkrát musela dát zpátečku a opravdu přemýšlet, co tím chtěl básník říct. Hodně omudra, citátů, super, nevěřícně kroutím hlavou, opravdu a doslova psycho.
Co se filmu týče.
Byl nudný, protože jsem pořád nedočkavá čekala, kdy se objeví Kogami (tudíž se stalo, že jsem skoro ani pořádně nevnímala děj) a wow.
Fakt wow. Skončilo to tak, jak jsem sice neočekávala, ale asi to tak skončit mělo a má. *bacha spoiler v závorce!!* (Jsem velice ráda, že se ti dva /tak jo, tři, i s Ginozou/ setkali. Moc ráda. Ale taky jsem zklamaná z toho, že se k nim nevrátil /protože adís zase do háje shipuje, že jo.../, ale zase - kdyby se vrátil, Sibyla by ho zabila, protože je zločinec.
Hodnotím to jako
9,5/10
Mělo to také své mouchy, ale spoilery jsou v onen odstavci, takže je dál přikládat nebudu. Kdo viděl; jaký máte názor vy? ^^
Komentáře
Okomentovat