Hrdinové u moře, | Slunce a Led.

Další dílek s deseti minutovým zpožděním! ~

---

Kirishima s Yaoyorozu, Jirou a Midoriyou seděli na stejné lavičce a Asui, Uraraka se Serem stojící za nimi, přemýšleli s lehce zamračenými výrazy, zatímco v sanitce ošetřovaly sestry jejich pana profesora Aizawu s Iidou jako podporu.

Mineta si sedl na zem před ně a vzdychl.

"Pan profesor se má... obklopen tolika sestřičkami..." řekl a každý mu viděl v očích hvězdičky, čímž se potvrdilo, že se zasnil na místo profesora v sanitce.

"Tohle je marný." namítl po chvíli ticha Kirishima. Všichni přikývli.

"Jak moc přemýšlet chci, nenapadá mě žádný důvod, proč se tak Kaminari chová. V takovém stavu jsem ho ještě neviděl." dodal.

"Co se ho tak zeptat?" napadlo Midoriyu. Kirishima se na něj odmítavě podíval.

"A dostat elektrickým šokem? Ne, díky." zahuhlal.

Všichni si povzdychli.

Vzduchem proletěl svist a po ní ocelová součástka - stačilo ještě pár stupňů a někdo z lavičky mohli být bez hlavy. Taky se tak Midoriya s ostatními tvářili, protože... to bylo fous. Sekavě se koukli doprava s vytřeštěnýma očima a bez dechu, odkud zuřivý křik s ocelí přiletěl a vystrašeně zamrkali.

"Co to má, zatraceně, bejt?!" Kopal jeden nejmenovaný blonďák do nějakého... již nerozeznatelného železného krámu.

"Proč jsme do hajzlu tady?! To je nějakej hrdinskej kurz, do prdele?!" vykřikl Bakugou plný bouřlivých emocí a ještě jednou a silněji kopl do - jak se zjistilo - do parkovacího automatu, který se začal ještě víc a víc deformovat do kuličky.

Stoupl si Midoriya, i když byl pořád v šoku z toho, že mohl být už dávno mrtvý.

"Myslím, že je to na vyčištění mysli, když jsme se jako první setkali s padouchy a-"

Bakugouovi vyjely žilky u krku, kolem něj vzrostl oheň plný vzteku a adrenalinu.

"Ty drž hubu, ty šmejde nerdovskej!"

Midoriya před sebe vztyčil ruce jako obranu. "H-hai, Kacchan...!"

"Bakugou," přihlásila se Ashido a stoupla si mezi Bakugoua a Midoriyi jako prostředník, avšak v dostatečné vzdálenosti od Bakugoua. "Půlnočnice nám řekla, že ostatní ročníky mají med kolem pusy, že jsme na tréninkovém kurzu, ale my jsme tady - žádný kurz se nekoná."

Všichni byli zticha jako myšičky; jediné, co provozovali, bylo střídavé pozorování reakcí těch svou - Ashido a Bakugoua. Proč byli všichni tak paf? Jelikož nikdo se takhle proti němu neobrátil - až teď a to je Ashido.

"Ty dneska nějak moc mluvíš, mývale." zasyčel. Sevřel pevně pěst, z níž se začalo dýmit a jeho tvář se zlostí zkřivila, až si kousal ret do krve, oči měl na ní napnuté jako šelma.

"Hele, Bakugou, myslím, že by ses měl uklid-"

"Buď zticha, Kirishimo." vydechl vztekle, aniž by mrkl od Ashidy.

"Tohle je mezi námi." Zvedl bradu a žíly se mu napnuly jako provaz, svaly na rukou mu zkameněly silou a vzduch byl kolem hustší.

Ashido se mu dívala do očí, ve kterých byl snad vztek býka a draka zároveň.

"Teď tu profesor není, co bude?!" Mineta začal panikařit a u toho si agresivně koukat nehty. "Pokud na Ashidu byť jen šáhne, má po-!"

"Mineto, zatraceně, zmlkni." plivl Kirishima se sevřenou pěstí a pohledem soustředěným na kamaráda. "Když ho nezastavím já, tak kdo...?"

"Myslím, že i kdyby u byl profesor Aizawa, nijak tomu nepomůže, i když mu zruší Quirk." řekla Jirou. "On je agresivní i bez něj."

"Ahhhh!" popadl se za hlavu Mineta. "To je strašný!"

"Děláš, jako bys ho neznal..." zakňourala Momo. "To je docela průser."

Mineta se postavil na třepající se kolena. "Já-já myslím, že půjdu za panem-"

Kirishima ho chytil za límec. "Ne, nikam nepůjdeš. Profesor by měl o starost na víc a k tomu... jak řekla Yaoyorozu, ani profesor tomu nijak nepomůže."

"A co tady budem dělat?! Jen sedět a koukat, jak Ashidu masakruje?!" vyjekl Mineta.

Kirishima se již mračil.

"Ta se nenechá." řekl.

"Ale Quirk použít nesmí." namítl Midoriya v očích hrůzu z nadcházejícího.

"Sakra," Zavřel oči Kirishima. "kdybych mohl něco-"

V uších všech zaduněly podpatky. Yaoyorozu se postavila před Ashido a roztáhla ruce, ve tváři vzdorovitý výraz.

"Pokud jí chceš ublížit, jen přes mou mrtvolu." řekla smířeně a její kůže se začala rozpalovat jako důkaz, že uvolila svou sílu a to Quirk Tvorby.

"Yaoyorozu..." zamumlal Midoriya. Quirk ne, Quirk ne...!

"Heh? Tomu říkám pěkně debilní vtip." zamračil se Bakugou posměšně. "Tak vás zabiju obě dvě!"

Na Yaoyorozuiné tváři se objevila nejistota, kapička potu jí sjela po krku.

"Yaoyorozu, ne!" vyjekla Ashido.

Bakugou se šíleně ušklíbl, všechny žíle na krku měl napnuté k prasknutí a jeho tělo vystartovalo monstrózní rychlostí k dvěma dívkám jako masožravá šelma, která je rozhodnuta za každou cenu získat svou bohatou kořist. Dívky zavřely oči, srdce jim bilo jako o závod, těla znehybněná.

Uběhly sekundy. Dvě, tři, čtyři.

"Ty hajzle!"

Všechny objal ledový vzduch, což vyvolalo všem husí kůži, ale nejvíce právě Momo, před kterou stál uživatel, který zastavil svou ledovou stranou a mocným Quirkem nebezpečného a agresivního spolužáka.

Momo vykulila překvapeně oči na Todorokiho záda a vzduch se jí zdál mnohem dýchatelnější. Udělala krok k Ashido a objala ji.

Momo nemohla odtrhnout oči od Todorokiho Shouty, který svým ledem zastavil běsnící šelmu a zachránil tak ji a Ashido a vlastně i všechny před úhonou. Až nyní si Momo nedokázala představit, co by se stalo, kdyby Bakugoua Shouto nezastavil.

"Ty hajzle, dej to ze mě pryč!" vykřikl Bakugou nervní víc jak kdy předtím. Každého by napadlo, že by jistě nebyl Bakugou tak blbý a svým Quirkem ten led nechal roztát, ale pak-

"Myslím, že to by stačilo, bando."

- se tam objevil profesor, načež si všichni úlevně povzdychli. Sice měl znovu ruku v sádře, ale jeho hrůzný pohled měl stále ten varovný účinek jako pokaždé a a k tomu se ještě zdvojnásobil, když koukal svými rudými zornicemi na Bakugoua, čímž si všichni vyvodili, že mu smazal Quirk.

"Co jsem vám říkal s používám Quirku na veřejnosti?" Na všechny žáky se podíval a vzdychl.

"Máte jediné štěstí, že tohle je komunita pod A.U."

"Cože?" zamrkal Midoriya. "Takže tohle celé je pod akademií?"

"Jo," poškrábal se ve vlasech Aizawa. "moc lidí tu proto nebude. Jen pár hrdinů, kteří to tu maj na starost." Otočil se ke dvěma klukům a dívkám na chodníku.

"Bakugou... měl by ses ovládat, sakra. Kolikrát ti to budu říkat? V životě jsem neviděl většího výbušného člověka než jsi ty. Todoroki, díky za záchranu situace v mé nepřítomnosti, ale totéž platí i na tebe a na Yaoyorozu - dávejte si bacha na to, kde svůj Quirk používáte. A Ashido," Promnul si oči a přešel k ní tak, aby to slyšela jen ona. "tebe jsem v autobuse nechal být, ale pokud víš, ke komu mluvíš, nechal bych si narážky pro sebe. Mohlo by se to v jeho případě lehce vymknout kontrole."

Ashido sklopila hlavu, přitom se koutkem koukala na blonďáka, jenž se pral s ustávajícím ledem, který se začal na slunci pěkně roztékat.

"Ano, profesore."