Dākunaito 13.kapitola 2/3

Druhá část pokračuje rozdělením týmů a bojování už mezi doopravdické protivníky ze Senju klanu. Jak to dopadne?

---

"Nyní má Senju výhodu." řekla Satsujin a všem naznačila zatahující se oblohu. Kapky studené vody jim stékaly po tvářích a postupně se mísila s pískem okolo. Satsujin se znechuceně usmála.

"Fuj, bláto.." řekla a vyplázla jazyk. Každý ji ale ignoroval.

"Jaký je plán?" zeptal se Yumi, aby se pohli z místa, kdo ví, kde teď Senju bloudí. Déšť čím dál více sílil.

Nikdo neodpovídal.

"Rozdělíme se... Já budu sám, Yumi se Satsujin a... Unmei s Aki." řekl Madara, věčně se dívající na zamračenou oblohu.

"To berem." přikývl Yumi a se Satsujin se spolčili. Otočil se. "Hodně štěstí!" A zmizeli. Madara se podíval na Aki a taktéž zizel v oblaku kouře, který se ihned vytratil.

"Pojďme," pobídl sestru Unmei a pomalu odcházeli.

SATSUJIN - YUMI

"Aki byla divná, nemyslíš si?" pronesl Yumi při běhu.

"Pf, tváří se tak furt." odsekla.

Yumi zavrtěl hlavou. "Takhle to nemyslím... Nebyla tak chladná."

Satsujin se zachichotala. "Dobře-"

Yumi stačil zaměřit jen obří padající strom, u kterého ležela na zemi Satsujin. Vytřeštil oči a vydal se za ní. Vzaal jí do náruče a odskočil mimo úsek padajícího stromu. Kdyby neuměli ovládat čakru v chodnících, hned by se válel v kluzkém blátě. Havraní vlasy se mu lepili na čelo a na šíji. Nervózně si změřil krajinu a sledoval pachatele.

"Copak vás neučili, že při bojích si máme dávat navzájem bacha na záda?" zakřičel nepřítel. Ten hlas Yumi poznával. Podíval se na Satsujin, byla v bezvědomí.

Kmen stromu spadl a roztříštil se na velké kusy, liány kolem se zamotaly o osttní větve stromů. Vlasy mu spadly do očí. Vítr ze spádu rozvířil vítr a odhalil tak nepřítelovu ientitu. Ano, byl to opravdu on.

Yumiho dávný rival.

AKI - UNMEI

*sek*

"Aááh!"

*sek*

"Nějak se ti to nedaří, kyo."

S tou jeho koncovkou jí pěkně rozčiloval. A ten posměšný výraz. Proč zrovna tento Senju? To tam mají takové pitomce?! Silné...

Hnědovlasý kluk s bílým kimonem - trochu kratším se na Aki posměšně díval. Tyto lidi přímo nesnáší. Unemi se alespoň má, ten má toho chladného a klidného týpka, který tak nedělá, jak je tento. Musí s ním urychleně skoncovat!

Aki co nejsilněji stiskla katanu a rozběhla se proti tomu šílencovi. K rychlosti také použila raiton. Byla nezaměřitelná. Když chtěla zasáhnout - netrefila se snad?

Senju se šíleně pousmál nad její hlavou, když prováděl salto při vyhnutí. Podívala se nahoru, ale pozdě, už letěla silným tělem k zemi. Země pod ní se rozpadla a ona zapadla obličejem do bláta. Vyplyvla krev. Zaslechla jen vítězný úšklebek.

Ano, rána to byla velká a silná, ale na ní moc nestačila.

Aki se v blátě pousmála. "Ještě nekončíš, kamaráde." řekla sia uvolnila se. Chlápek se podivil a stoupl si.

"Myslel sem si, že si silnější. Co už..."

Na patě se otočil a odešel za svým parťákem. Přitom se usmíval.

Bezvládné ležící tělo náhle z jámy zmizelo. Kluk se zastavil, cítil to.

"Raiton: Tygří pěst!"

Jakmile se otočil, odletěl pár metrů daleko. Aki celá mokrá a špinavá se blaženě ušklíbla a nasměrovala katanu k němu. Kolébavě si stoupl a rukou si otřel pramínek krve z úst. Usmál se a rozběhl se.

Aki se zamračila a bleskurychle odskákávala na spadené tlusté větve. Protivník samozřejmě za ní.

"Hlupáku," usmála se Aki pro sebe. "NEPODCEŇUJ UCHIHY!"

Dívka se přemístila, kluk chtěl uhnout, když ale zjistil, že holka na něj neútočí, tak sklouzl a neudržel rovnováhu.

Padal. Aki skočila za ním a pomalu mu katanou dělala rány na rysech jeho těla. Mířila hluboko, jestliže část těla tvořilo kimono.

Senju spadl a Uchiha si dřepla s katanou opřenou o zem. Odhrnula vlasy z čela a podívala se na chlapecké tělo, na jehož oblečení prosakovaly skvrny krve.

"Unmeii!" vykřikla v mysli. Nechala Senju Senjuou a nešikovně se odrazila od země směrem k Unmeiovi.

(...)

"Unmeii!!" vykřikla jak nejlépe mohla, avšak odpověď ani zvuk kovu se nikde nenacházel.

"Hej!"

"No tak!"

Zavřela oči. "UNMEII!-"

"Radím ti, že tě můžou klidně vystopovat a zabít, pokud takhle budeš křičet přes celý les." Byla v hřejivém objetí svého parťáka z jiného týmu.

"Madaro?!" Nechtěla z jeho náruče pryč. cítila se jinak...

"Aki-chan..."

to be continued...

----

JE TO PŘEDPOSLEDNÍ DÍL! ~