Aratanaru kibō 2.kapitola

Je sobota a Zuri má blbou náladu, kdy jí zavolal táta z Ameriky. Její den vylepší malá Lilly, která chtěla jít na procházku, ale něco se venku pomele. Copak to asi bude? To zjistíte v novém dílu!

---

2.kapitola

Jsou čtyři hodiny odpoledne a já čekám, jako každý pátek, až mi taťka zavolá. Musím taky respektovat, že nemá taky věčně čas...

*crrrrr*

Z (Zuri): "Oto-san?"

O (Oto-san): "Oh, Zuriesho, jsi doma?"

Z: "Hai..." přikývla jsem.

O: "To je dobře. Jak bylo ve škole?"

Z: *odmlka* "F-fajn.." Snad na to nepřijde...

O: "Známky?"

Z: "Dva z Angličtiny, a z jedna v Biologii."

O: "Jo.. a co nového?"

Z: "Eh.. nic, Lilly je pořád ten starý mazel,"

O: "Takže jako vždy," *zakašlal* "stejné."

Z: "Ano." Popravdě jsem se otce bála. Od doby, kdy jsem se osamostatněla, otec mě nenáviděl a jakmile mě vidíval osobně, ubližoval mi hlavně psychicky.

Z: "K-kdy přijedeš?"

O: "Už jednou jsem ti říkal, že dom jezdívám JEN v neděli. Kitsune ti posílá jídlo."

Z: "J-jo... děkuji."

O: "Tak se měj.."

Z: "Ahoj..." *klesnu hlasem a odložím mobil na stůl. Zase jsem ho vytočila. Chjo..

Chtěla bych jiného tátu. Rodiče by se přece měli chovat jinak, ne?

| sobota |

*mňau*

"L-Lilly..." broukla jsem otráveně a pohladila jsem jí za ouška. "Prosím..ještě chvíli."

Zavrněla.

*mňau, mňau*

"Notáák!" rychle s ptačím hnízdem na hlavě, si sednu a kouknu na Lilly, která nervózně pobíhá sem a tam. Unaveně vstanu a jdu do koupelny, kde si udělám hygienu.

Obleču se a sundám z věšáku tmavě modré vodítko. Když nemám psa na procházku, i kočka se může. Na tom není nic divného.

Lilly zavrtí ocáskem a sedne si, abych jí mohla připnout vodítko na obojek. Jakmile to cvakne, rozběhne se ke dveřím a čeká, až si dám boty.

Ta má tedy energie," řeknu si pro sebe a otevírá dveře do čerstvého ráje.

"Počkej, Lilly." řeknu na ní, má docela sílu, na to, že je to takový malý drobek. Cítím na sobě ty divné pohledy kolemjdoucích lidí, kteří asi nikdy nespatřili člověka, který jde na procházku s kočkou. Jkaoby to bylo stvoření z jiné planety a já s ní. Jaj...

"Kdopak to tu chodí s 'kočičkou' na procházečky?" Radši se neotáčím. Vím, kdo to je. Je to gang, který okrádá jakékoliv lidi a je pěkně úchylný. Jejich návštěva u mě není poprvé. Minule dostali pěknou uvítanou, když mi chtěli šáhnout na zadek.

Kdo by si to nechal líbit.

"Víš o tom, že jsi Bredovi rozbila nos?" uchechtl se jeden. Mlčím, nechci se s nimi dostávat do jakékoliv konverzace. Beztak mají v plánu to, co měli minule. Je mi jedno, komu jsem co udělala, je to jejich chyba. Mají holky nechat na pokoji.

"Hej jo! Slyšel sem, že ti Matsuki zasejc rozkopala batoh do školy!" *bouřlivý smích*

"Chacha.." řekla jsem si ironicky v hlavě. Lilly byla nervózní, že by tu situaci "chápala"? Chjo.. kdyby uměla mluvit.

"No tak, pojď sem ty kočičí mámo." pronesl ironicky jejich hlavní šéf. Otráveně potichu vzdychnu a přes rameno se na něj otočím klidným pohledem. Mé oříškové oči se mu odrazovaly v těch jeho, které měly šibalský a zákeřný pohled.

Rozběhl se proti mně a u toho se šíleně usmíval. Nevědomky pustím Lilly a ta úlekem někam uteče. Zatnu pěst a čekám, až se vůdce gangu ukáže přibližně u mého těla, abych mu mohla udělat monokla na obličeji.

Vytřeštím oči. Svou letící pěst zastavím a hledím na kluka, který se přede mnou ukázal zády. Chytil tak vůdcovu silnou ruku do své a klidně se na něj podíval.

"Odejdi." špitl. Náhle mi to došlo!

"Prosím, odejdi z této třídy."

Vůdce vykulil oči a díval se směšně na kluka, který mu drží ruku. Odtáhl jí a zvolal před jeho rameno na mne: "To si odskáčeš, maličká!" A gang se rozbouřeně začal smát. Velitel se otočil a chtěla se vydat ke svému týmu, kdyby ho nezastavil tentýž kluk.

"Hej.." Vůdce se otočil a černovlásek mu dal pěstí a zuřivým pohledem do tváře pořádnou ťafku. Odletěl poraženě na zem a z nosu se mu spustila krev. Začal si ji otírat do rukávu a usmál se, že našel svho budoucího protivníka.

"Líbíš se mi." naznačil rty a pousmál se. Černovlasý kluk se uvolnil a vzdychl.

"A jaj!" vykřiknu v duchu a utíkám pryč do ulic. Ani nevím, kdo ten kluk byl a ani jsem mu já kráva nepoděkovala! Bože! Snad ho ještě někdy potkám.

"Lilly!!" křičím po ulicích a všichni se po mě ohlížejí. "Čiči, čiči!"

Kdo ví, kam šla. Zastavím u hřiště, kde spatřím malý hlouček dětí. Vesele se smějí. Ztuhnu, když zjistím, že ze smějí malé šedé kočce s tmavším flíčkem u oka. Lilly?!

Obejdu oplocené hřiště a proklouznu brankou. Utíkám k dětem, které se díkybohu k Lilly chovají slušně. Dnes by se našly i děti, které by kočky tahaly klidně i z kůže.

"Prosí-"

"Ohayo, mohu si vzít tu kočku?" Zase mě předběhl ten kluk s láskyplným úsměvem! Zabít! Kde... se tu sakra vzal?!

Děti se na něj otočily a usmály se. Vzaly kočku do náruče a s radostným úsměvem mu ji daly.

"Děkuji." usmál se a poprvé se na mne otočil a věnoval mi pohled.

Vytřeštím oči. To... není pravda!

"Yam-"

"Pss," Tentokrát mě dal prst na pusu a mile se usmál. "Nic neříkej a nech si to v hlavě."

|....|

Že mě to nenapadlo! Baka, baka, baka!

Nyní tu sedím na lavičce a v duchu se proklínám, že mě nenapadlo, že je to zrovna ON! Jsem tak pitomá! Na tváři se mi tvoří nasladká červeň. Nemám mu tu odvahu poděkovat! VRÁÁÁ!

Lilly mi vrní na klíně, radostně si spí a já tu šílím, co mám dělat.

"Jak dlouho to prožíváš?" zeptal se.

"C-co tím myslíš..?"

"No.. šikana." Neměl chuť se smát, nebo se k někomu přidat. Mu to snad vadilo?!

Klesnu halvou do země a hladím stále Lilly.

"Od základní školy, kdy," Neříkej to! "Ne nic."

Podíval se na mě. Nejspíš poznal tu prázdnotu. Zajímalo by mě, proč se tu sním a on se mnou vybavuje.

"Aha." řekl nakonec. Proč... mu to vlastně říkám?

"Hele, no," zrudnu. Srdce mi tluče jako splašené. "Děkuji."

Před vlasy v očích se na něj kouknu a vidím na jeho tváři zářivý úsměv, který se pojí s jeho modrýma očima. Podívá se na mě a dá mi ruku na rameno.

"To nebylo naposledy." zašeptal mi do ucha. Vykulím oči a nenechávám se unést. Co když.. si dělá srandu?

| doma - večer|

Dám Lilly granule a jdu si lehnout. Pořád mi v hlavě letí věta: "To nebylo naposledy." Beztak má něco v plánu. Beztak se přidal k nějakému šikanovaímu týmu a byla to součást zábavy.

Ale ten jeho úsměv byl pravdivý... Takový líbezný, už vím, co na něj ostatní holky vidí.

Ale avšak neví, co skrývá uvnitř v duši.

To be continued...

| předchozí | další |

Tak změna plánu - bude vycházet (nejspíš) v neděli! :D Snad se vám líbí! :D :)) Budu ráda za komentíky! :3 :D

Tak se mějte těšte se na novou romantickou jednorázovku, která bude sepsaná asi... zítra? :D A gomenasai za chyby.

Tak Sayonará, minná! :D :3