Povídky

>Welcome<
| Statusy povídek (jejich stav) | Plánované povídky (do budoucna |

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

TUTORIAL; tričko Fullmetal Alchemist.

Obrázek
Sice si to může udělat každý druhý, který není blbý, ale kdo nevyniká v kreslení, může využít tuto techniku (tu mi poradil taťka). Mě by to možná napadlo až po tom, co bych to tričko již dodělala. V pondělí(včera) jsem si po dlouhé době šla koupit červené M triko. Do dneška mi leželo ve skříni tak, abych na něj nezapomněla. Když jsem ho z toho igelitu vytáhla, zdálol se mi.. taková divná látka. Až moc hebká a jemná. Až sakra moc. Ale toť vedlejší. Připravila jsem si černý fix na textil , zakoupený v papírnictví. Dále tužku na jemné náčrtky na triko. Nůžky na vystřižení šablony. Tunu papírů (či novin ), tiskárnu. Pokud-li se někdo fakt nudí a myslí si, že umí kreslit, může si místo vytisknutí obrázek obkreslit. Já byla zhnilá a proto jsem si to vytiskla. Jenže tiskárna, potvora, moc nebrala černou, tak jsem si to musela navíc ještě obtáhnout černým centropenem. Přesunula jsem se i s notebookem na zem a vše si připravila, abych se nemusela zvedat a začala. Vytisklý transformační kruh...
Další informace

A najednou...

Obrázek
Jedno z mých depresivnch kousků... Byl čtvrtek 16.6.2016. 7:35. Čas, kdy jsem nestíhala a pospíchala do té zrádné budovy, které se říká škola. Ještěže mám školu tak kousek.. Pak jsem zastavila. Všimla jsem si něčeho na zemi. Byl to motýlek, skoro nehnutě na asfaltu a na silnici, kde nejezdí moc aut. Byl krásný. Žlutá křídla s černými skvrnami.. vtáhla jsem mobil ze svého obalu a ten přiložila k zemi. Myslela jsem si,že motýl byl už bez duše, ale přece jen se pohnul. Zpočátku nechtěl s mým obalem nic mít, ale pak přece jen nasedl. Co nejrychleji jsem si ho vyfotila a přešla k nejbližsímu keříku. Tam jsem obal s motýlem nastavila a čekala, až se motýl rozkouká na nové prostředí, kam byl přenesen. Zase. Nehýbal se. Pak se ale pohnul; avšak směrem, kde byla má ruka. "Tam ne, drobku. Na stromek." Bylo divné si vykládat s motýlem, ale i tak mi to za to stálo. Otáčením ruky o několik stpňů dokola se nakonec zastavil, jako by věděl, že mě to nebaví. Jo, nebavilo mě to, ale pro tohoto...
Další informace

Byli jsme spojeni alchymií | kapitola třetí

Obrázek
Jen já jak blbec počítám, kolik měla Riza, když Roy odešel na Vojenskou akademii, kdy se vrátil a kolik let se pak zase neviděli... A pak kolik měl Roy a kdy zemřel Berthold. Já! Takovej magor na matiku (neuvěříte, jak jsem se v těch čísel, proboha, zamotala.), ale zvládla jsem to! Musela jsem to vždy po deseti minutách odložit, protože to přemýšlení... je na mne moc. xD (Vlastně pak jsem tam ještě připočítávala ten pohřeb, kde jsem hádala Rizin věk a ... prostě šílené xD). Jak se vám jinak povídka líbí? ^^ 3. ŠANCE ZA DEŠTĚ Ještě před odchodem byl Roy s mužem pevně seznámen. Muž zvedl ruku, Roy jí též zvedl, ale pozdě si uvědomil, že si nechce muž potřást rukou, ale že mu chce položit jen ruku na rameno. Roy se zmateně styděl za své chování. Nepřemýšlel. "Zítra... přijď na místo, kde jsi slyšel větu, jež si máš zapamatovat. Ve stejnou hodinu. Utíkej, chlapče." řekl mu muž. Roy přikývl a ještě na schodku se zběsile otočil, protože si na něco vzpomněl. "Pane-" Lekl s...
Další informace