Dākunaito 6.kapitola
Chá! :D A něják sme se do těch povídek chytli :D
Blackie~ : Povídka se pro tebe už píše, jen bude trvat než to dopíšu, pakliže chceš jednorázovku :)
Ták a je to tu! Aki vs Arashi !!! :o :D
Pokud chcete, tak udělám recenze všech postav v Dakunaito, pk jste asi zmatení, co? :D Je mi to jasné :D
A koneckonců..^^ DELŠÍ DÍÍL !! xDDD Pápá ! :DDD

Blackie~ : Povídka se pro tebe už píše, jen bude trvat než to dopíšu, pakliže chceš jednorázovku :)
Ták a je to tu! Aki vs Arashi !!! :o :D
Pokud chcete, tak udělám recenze všech postav v Dakunaito, pk jste asi zmatení, co? :D Je mi to jasné :D
A koneckonců..^^ DELŠÍ DÍÍL !! xDDD Pápá ! :DDD
"Aki?" všiml si toho Unmei. Vezme ji kolem ramen. A vražedně se podívá na Madaru. Ten se jen koutkem oka ohlédne po Aki, která je v šoku a odchází, protože se vyhlásil rozchod.
Aki mlčky stojí na místě jak přimrazená a hledí tam, kde stál.
"Aki.. co je?" zeptal se Unmei starostlivě, ale ne vyplašeně. Blondýnka přivřela oči a sklesne hlavou.
"Nic..jen.. ten kluk. Kdo to je?" zašeptává ke konci.
Unmei udiveně povytáhne obočí. "Nikdy sem ho tu neviděl." řekne nakonec a odejde.
Dívka si promne oči a jde taky domů.
"Neměl být náhodou souboj?" zeptá se Aki po cestě bručivě.
"Supida-sensei říkal, že dneska už ne, protože se prý něco v Konoze stalo. Policie to musí vyřešit.
A řekl to přesně v om okamžiku, kdy jste se s Madarou střetli pohledem." pokrčil rameny.
Cože? zpanikřila Aki. Zrovna ten moment? zatřásla hlavou a věnovala se radši realitě.
Jakmile přišli domů, čekala je jejich matka ne s úsměvem, nýbrž zuřivostí.
"Ka-chan?" optal se Unmei optarně i nejistě.
Hodila na ně varovný pohled. "Co je?" opakovala Aki.
"Takhle se NIKDY nechová..." podotkl černovlasý bratr šeptem k Aki. Něme přikývla.
Poté matka zmiela v kouřové cloně. Oba vytřeštili oči. Rozběhli se do domu a utíkali do kuchyne, kde obvykle mamka bývá.
První tam byla Aki a ztuhla. Pak přišel i Unmei. Oba zůstali stát. Jako sochy.
"Kaen?!" zakřičel Unmei.
Nic.
Ticho.
"Hej?!!" zaječela Aki vklidu. Rozešla se do vrchního patra, aby to tam prozkoumala. Nic. Koukla na Unmeie.
Pokrčil rameny. "Tu není. Nahoře?" Aki doslova zkmeněla. "T-tu taky ne..." špitla, ale on to slyšel.
Zesypala se dolů a otočila se k bratrovi:"Zapni sharingan, třeba.. je schovaná." navrhla, ikdyž je to pitomost. Každý Uchiha měl s touto rodinou mír. Nikdo je neobtěžoval ani neškádlil. Unmei přikývl a aktivoval svůj krvavě rudý sharingan s dvěma černými tečkami a jeden tak... vejpůl.
Aki se na něj dívala, jak se mu míchá s jeho černou temntou do rudé. Tak žářivě rudá!
Čekala na odpověď. Za několik minut zavřel oči a otevřel je s černou barvou.
Pohlédl na ní. A zakroutil hlavou. Porč nemá už ona sharingan? Už by nemusela nikoho prosit!
Oba dva prudce polkly. Nikdy nepocítili takový strach jako ted.
"Ale co by se mohlo stát?" nechápal Unmei.
Náhle se Aki rozběhla ke dveřím, ale před ní se objevil obrazek Madary. Podlomila se jí kolena. Měla nechápavě otevřené oči, do níchž se drhly slzy.
"Aki," přichomýtl se k ní bratříček. "hele, nevím co se děje, ale měli bysme s tím něco dělat!"
Nevěděla co se děje. Vůbec. Neměla o ničem ani páru.
Ty obrazce, jejich matka, sny a všechno to! Nikomu se s tím neměla svěřit, jinak bude průšvih!
Unmei ji chytil za ruku, ale odmrštila jí. Rychle se postavila a šla na policii. Ne tím, něco nahlásit, ale zeptat se.
Prudce oddychovala, když zastavila. Dívala se na zelené dveře se znakem Uchihů. Prudce ty dveře otevřela, všichni na ni hodili pohledy.
"Kde je Arashi-san?!" vykřikla. Všichni na sebe zmateně podívali a ukázali na další dveře, které byly naproti ní.
Vražedně se na ně podívala a pomylým krokem postupovala k nim. Bez zaklepání je otevřela a spatřila muže s přísným pohledem a černými vlasy do čela.
"Kde je?!" nic nechtěla vysvětlovat.
"Kdo-? Hele, nemáš povolení tu být a nikdo tě nevolal!"
"Kdo asi?!" ignorovala ty slova. její zorničky se vztekem zmenšovali.
"Nevím o co ti jde! Okamžitě vypadni!"
"Hele!" bouchla do stolu. "Jestli mi ted neřekneš, kde ten kluk je, tak slibuji, že tě zabiju zaživa!" vyjekla. U dveří se objevili strážě. Hodila po nich takový pohled, až by mohla krutě zabíjet. Zmatení odešli. Vrátila oči zpět.
"Nevím jaký kluk!" odporoval.-
"Odporuješ mi? Tak to nedopadne dobře. Jka sem řekla, můžu tě zabít!" varovala.
"Nevím a co ti jde! Nevím jaký kluk. Běž odtud pryč, jinak sem přijde Speciální jednotka. Kdyb si nebyla v týmu Shinsei, hned bych tě nechal zabít!"
"Posluš si..." řekla s ďábelským úšklebkem, opravdu má chuť vraždit.
"Jsi v Shinsei! To by bylo proti mě a všemu!"
"Jak proti tobě?! Snad záleží všem na Listové a takzvaném míru se Senju, ne?!"
"Proti nám! Je to pro dobro Konohy, aby tu nenastala válka! Kdyby jsme někoho z Shinsei zabili a Senju by se to dozvěděl, hned by padl spor a všechno a Konoha by byla jen válečnou plochou!"
Aki obešla stůl a chytila ho za límec, a vyzvihla ho do vzduchu.
"Kde," sklopila hlavu." jde ten kluk?!!"
Pokračování příště...
Pokračování příště...
Komentáře
Okomentovat