Dākunaito 4.kapitola

Ahooj! ^^
Ták Aki a spol ! Další díl je Here !! :D Tak příjemné čtení..:P

---

"Si tu?" zamával ji před obličejem Unmei. Párkrát zamrkala a vrátila se zpět do reality.

"J-jo.." vzdychla a mířila si to do pokoje.

"Moment.." zastavil ji Unmei. Neměla moc na kecání náladu. "bereš si katanu?"

"Cože? Proč bych si ji neměla brát?" ozvala se výhružně. Spíš ... vybuchla.

"Jen tak." špitl si spíš pro sebe a zavřel za sebou dveře.

Aki si lehla na postel a přemýšlela o tom snu. Madara. Kdo nebo.. co? Sakra... V hlavě měla zmatek. I Unmeiovo chování s katanou jí přišlo divné. Porč se na to ptal, snad to není pochopitelné, je to její druhé já, vždy si ji bere sebou a on to ví. Možná něco tuší... kdo ví.

Nemůže na nikoho svádět vinu, nemusí to být přece pravda.

"S těmito situacemi sledovat radši nikoho nebudu." špitla a znovu usnula.

Kdo to.. je. otázala se sama sebe. Neznala ho, nepoznávala.

Madara. Uchiha?

Krev byla všude, černovlasý kluk padl na kolena. Dívka začala brečet. Slzy mu padaly na jeho zakrvácenou tvář. Společně se míchaly s krví a tekly na zem.

"Víš co znamená ...m-mé ... jméno?" pousmál se a-

"Akino! Dělej!"

Ty tupče!! otevřela blonďatá dívka oči a vztekle vstala. Ne. Nemohla dělat rámus, nikdo se o jejich snech nesmí dozvědět...

"Hej!" křikl jeho hlas ještě jednou a žduchnul do jejích dveří.

"Jo!" opětovala pokřik a rychle si chtěla nachystat věci, ale.. přece jí to chystal Unmei. Jen katanu a jedem!

Otevřela dveře a utíkala ze schodů do kuchyně, že si ani neuvědomila, že padá. Spadla na zem a uslyšela výbech posměchu.

"No," *výbuch* "ten Arashi mně řekl ať ti připravím na zkoušku malé překvápko. No a vyšlo to." ukázal palec nahoru a široce se usmál. Proč byl, když ji volal, tak chladný a ted je... mily?!

Nic se přítomně děje nechápala.

Nic.

"No," podal ji ruku. "jdeme, zkouška splněna." a začal se zase svíjet smíchem. Zamračila se na jeho ruku a dala najevo, že nemá zájem o pomoc. Unmei jí radši stáhl, aby ni nepřišel a přestal se smát. Jinak to nedopadne dobře.

Vstala a šla ke dveřím společně s Unmeiem. Vyšli do přijemného větříku a vydali se na cestu k hlavním cvičišti. Absolutně se tam oboum dvoum nechtělo.

Přišli akorát včas. U travnaté plochy stáli v řadě tři Uchihové, které ani Aki ani Unmei neznali. Udělali nad tím vším grimasu a šli si taky vstoupnout vedle ně.

Vypadali drsně. Byla tam jedna dívka s havraními vlasy dlouhé až po ramena a ty její oči... takové roztomilé. Když si ji Aki prohlížela, připadala jí slabounká, ale když na ni varovně pohlédla, změnila Aki názor. Otočila se na dalšího. Tentokrát kluk. Kolem něj se šířila černá aura, a jenom rudý sharingan mu zářil s jeho zabijáckým pohledem. Ou,vypadá nebezpečně.

A poslední.

Aki vytřeštila oči.

"Tak, lidi," promluvil z kouřové clony starší a přísný Uchiha. "vítám Vás na Heiwa zkoušce." řekl a koukl na kolegy vedle něj, který něco prohledával v listech papírů.

"Takže..." upravil si černé brýle. "Já jsem Himitsu Uchiha. Zástupce pana Supīda Uchiha,který je vedle mne. Jsme členové Uchihovské rady v Konoze a hlídáme všechny Uchihy. Poslal vás sem pan Arashi, pokud vím.

Takže první tento den bude jménem... Seznamování!"

Aki se po očku dívala na dlouhovlasého kluka vedle ní. Co to všechno znamená?!

Pokračování příště...